Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů. Příčinou je zesilování skleníkového efektu atmosféry vlivem nárůstu koncentrace skleníkových plynů, které produkuje svojí činností člověk, zejména spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu), průmyslovou a zemědělskou výrobou a odlesňováním.
Klima na naší planetě je výsledkem vzájemné interakce řady faktorů. Ty lze zjednodušeně rozdělit na extraterestrické (mimozemské) jako je např. sluneční záření, dále terestrické (vlastnosti zemského povrchu) co je např. sopečná činnost či přítomnost a druh vegetace a antropogenní (vyvolané lidskou činností) např. emise skleníkových plynů či urbanizace.
Změna klimatu se projevuje měnícími se hydrometeorologickými poměry oproti dlouhodobému průměrnému stavu, který je obvykle definován na základě delší časové řady měření a pozorování. Tyto změny jsou dále spojeny s rozličnými dopady, které se více či méně promítají do všech oblastí lidské činnosti. Změna klimatu má tak významné dopady na zemědělství, lesní ekosystémy, vodní hospodářství či městské prostředí.
Společně se zmírňováním (mitigací) současné změny klimatu je nezbytné se nepříjemným dopadům přizpůsobit (adaptovat).
V Česku se prohlubuje půdní sucho. Absence vláhy už se projevuje na setí obilí a řepky. K nejpostiženějším krajům patří Jihočeský, Královéhradecký, Pardubický, Liberecký a také Olomoucký. Nedostatek vláhy působí potíže zemědělcům. Situace je i na základě dat z portálu Intersucho více shrnutá na webu iRozhlas zde.
V české krajině se v posledních týdnech rozšiřuje sucho, sousední Polsko je na tom ještě hůře, protože v jeho případě jde už o plošný problém. Podle Lenky Bartošové z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe je vyschlá především vrstva do 40 centimetrů. Hlouběji voda ještě je, i když je jí výrazně méně, než je obvyklé, řekla ČTK. Celý rozhovor je k dispozici na webu ČTK zde.
Naše webová aplikace ClimRisk byla nově zařazena do databáze „Good Practice“ platformy Interreg Europe, a to i díky podpoře z projektu GreenGov. ClimRisk je praktický online nástroj, který vám jednoduše ukáže, jak se může klima ve vaší lokalitě v budoucnu změnit. Přehledně pracuje s mapami a scénáři, takže rychle zjistíte, s čím počítat. Pomáhá tak dělat rozhodnutí, která obstojí i v budoucích podmínkách. Informace shrnuje agentura JINAG na svém webu zde a také samotný web Interreg Europe zde.